Hrozby
Viry
Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže sám šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk.
Viry je možno dělit podle různých hledisek např:
Podle hostitele
- Spustitelné soubory - COM a EXE programy v prostředí DOSu, EXE soubory v Microsoft Windows, ELF soubory v UNIXu atd.
- Boot sektory disket a diskových oddílů.
- Master boot sektor (MBR) pevného disku.
- Dávkové soubory a skripty - BAT v DOSu, shellové skripty na UNIXu.
- Dokumenty, které mohou obsahovat makra - např. dokumenty programů Microsoft Office.
- Specializované skripty některých konkrétních aplikací.
Podle způsobu činnosti
(ne)rezidentní viry
Virus se může šířit dvěma základními způsoby: buď se ve chvíli spuštění hostitele (tzn. ve chvíli, kdy se při spouštění hostitele spustí kód viru) rozšíří do nalezených nenakažených souborů, nebo se pouze uloží do operační paměti počítače, ve které zůstane až do doby vypnutí počítače, a mezitím infikuje soubory (nebo např. diskety), se kterými uživatel pracuje.
První typ se označuje jako nerezidentní vir, druhý jako rezidentní vir (v DOSu viz TSR).
Stealth viry
Stealth viry se snaží zamaskovat svou přítomnost v souboru tím, že se zachytí na přerušení, kudy prochází veškeré požadavky na čtení dat ze souboru (tedy i požadavky antiviru). Virus si pak kontroluje, zda se požadavek týká i infikovaného souboru, v tomto případě pak vrátí aplikaci data původního neinfikovaného souboru. Poměrně rychle se ale na tento způsob maskování objevila obrana - antivirus si buď kontroluje, zda není adresa přerušení přepsána, případně na čtení používá přímo služby diskového řadiče. Tato technika krytí se převážně týkala operačního systému MS-DOS, pro modernější operační systémy je nutno použít složitějších rootkitů (maskovacích zařízení).
Makro viry
Jedná se o makra, která jsou schopna se kopírovat z dokumentu do dokumentu, případně i ovládat systém. Šíří se v dokumentech kancelářských balíků. V dnešní době se tyto viry příliš nevyskytují, jelikož balíky již mají ochranu proti neautorizovanému spuštění maker.
Ransomware:
Ransomware je druh škodlivého programu, který blokuje počítačový systém nebo šifruje data v něm zapsaná, a pak požaduje od oběti výkupné za obnovení přístupu. Některé formy ransomware šifrují soubory na pevném disku (kryptovirální vydírání), jiné jen zamknou systém a výhrůžnou zprávou se snaží donutit uživatele k zaplacení.
Zpočátku byl populární pouze v Rusku, ale jeho mezinárodní rozšíření roste; v červnu 2012 poskytovatel zabezpečení McAfee vydal zprávu, že nasbíral přes 250 000 unikátních vzorků ransomware. Pouze za první čtvrtletí 2013 se toto číslo zdvojnásobilo oproti roku 2012.
Jak se chránit před viry
K ochraně před viry slouží antivirové programy, které jsou dnes často multifunkční a fungují i proti červům, trojským koňům a dalšímu druhu škodlivého softwaru. Existují komerční i freeware antivirové programy, řada komerčních antivirů je dostupná pro koncové uživatele zdarma či jsou zdarma dostupné v omezené verzi.
Spam
Spam je nevyžádaná zpráva, která propaguje různé produkty a služby. Je to elektronická verze nevyžádané pošty.
Kyberšikana
Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií.